František Zahrádka se narodil 30. října 1930 v Děčíně. Až do roku 1937 vyrůstal společně s německými dětmi a nepociťoval žádné rozepře. Problémy nastaly v roce 1938 a vyvrcholily jedné říjnové noci, kdy byla celá rodina vyhnána ze svého domova a následně také rozdělena.

Počátek války prožil ve Veselí nad Lužnicí, kam si jej odvezla jeho teta. Rodina se opět spojila po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Společně žili v Českých Budějovicích až do zatčení obou rodičů v roce 1944.

Po válce se František Zahrádka zapojil do činnosti obnoveného Junáka v Českých Budějovicích a v poúnorové době se aktivně zapojil do skautského odporu proti novému lidově demokratickému režimu. V lednu 1949 převedl Zahrádka svou první skupinu skautů do Bavorska. Celkem během čtyř ilegálních přechodů převedl asi 11 osob do zahraničí, za což byl v září 1949 zatčen a odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství na 20 let těžkého žaláře.

Vězněn byl v Plzni na Borech, následně byl přesunut do jáchymovského uranového lágru Nikolaj. V dalších letech byl přeřazován do různých uranových táborů, až skončil na Příbramsku v táboře Bytíz.

Propuštění se František Zahrádka dočkal 3. září 1962. Neměl se kam vrátit. Nastoupil proto do uranových dolů v Příbrami, kde pracoval jako elektrikář až do odchodu do důchodu v roce 1981. Za své celoživotní postoje byl František Zahrádka oceněn celou řadou vyznamenání, v roce 2007 mu byl předán i Řád T. G. Masaryka. František Zahrádka zemřel 15. prosince 2017.